19. VÝROČÍ SAMETOVÉ REVOLUCE
Vážení krajané, Canberra, listopad 2008
Před 19. lety, dne 17. listopadu 1989 represivní komunistický režim tvrdě zasáhl proti demonstraci studentů pořádané u příležitosti 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Následovaly protestní akce nejdříve organizované právě studenty, ke kterým se vzápětí připojili i umělci. V průběhu několika desítek hodin se ke studentům a umělcům postupně přidávali další profesní kategorie a už 20. listopadu bylo na ulicích Prahy přes 100.000 lidí a v Brně kolem 40.000. V průběhu dalších dnů demonstrovalo v ulicích Československa statisíce lidí a probíhaly stávky, včetně generální. Občané postupně překonávali strach z represivního režimu, který se z počátku připravoval na použití síly za pomoci nasazení policie, armády a zejména po zuby ozbrojených a dobře vycvičených tzv. Lidových milicí. Snahu masovými demonstracemi si vynutit změnu neschladilo ani vyjímečně mrazivé počasí, kdy teploty od poloviny listopadu klesaly hluboko pod bod mrazu. Režimu tedy nepomohl ani „mráz přichází z Kremlu“, jak se této studené vlně začalo říkat.
Jakmile komunistický režim zjistil, že použití síly je nemožné, začal politicky lavírovat a snažil se reformami na poslední chvíli udržet si vedoucí pozice. Nová federální vláda jmenovaná začátkem prosince 1989 a složena převážně s komunistů vydržela jen pár dní. Mravenčím úsilím se představitelům Občanského fóra v české části Československa a Veřejnosti proti násilí ve slovenské, podařilo nenásilnou formou postupně vytlačit komunisty ze všech důležitých funkcí. Dne 29.12. byl jednomyslně zvolen prezidentem Československa disident Václav Havel a v průběhu ledna 1990 buď rezignovali, anebo byli odvoláni ti poslanci federálního shromáždění, kteří neskýtali záruku demokratického působení. Tuto etapu revoluce ukončily první demokratické volby od roku 1946, které se konaly v červnu 1990.
Tato naše revoluce, díky své nenásilné formě a průběhu, záhy vstoupila do světových dějin pod názvem Sametová revoluce (Velvet Revolution). Právě díky ní a zejména lidem, kteří stáli na jejím začátku – studenti, umělci, disidenti, intelektuálové, novináři a dělníci, kteří našli odvahu vystoupit proti režimu a emigranti, kteří aktivně pomáhali ze zahraničí, se dnes Česká republika řadí mezi vyspělé demokratické země s tržní ekonomikou a je aktivní součástí mezinárodního společenství se všemi právy a povinnostmi,které z toho vyplývají..
Dík patří i vám krajanům v Austrálii a na Novém Zélandu, kteří jste odešli z bývalého Československa a raději dali přednost nejisté budoucnosti před životem za železnou oponou, kde vlády zemí tzv. socialistického tábora za pomoci represivních složek pošlapávaly lidskost a důstojnost svých vlastních lidí. Každý jeden z vašich odchodů byl signálem pro svobodný svět, že něco v naší zemi není v pořádku a že je s tím třeba něco dělat. Nejdéle čekali ti z vás, kteří jste odešli v souvislosti s událostmi v roce 1938-39 a 1948. Nicméně daleko od domova, do kterého se řada z vás dlouho nemohla vrátit, je dlouhá každá chvilka a i proto patří Sametová revoluce k významným mezníkům v našich dějinách. Přinesla nejen politické a ekonomické změny, ale umožnila bez pocitů ponižování a šikany cestovat do svého domova všem těm, kteří ho byli nuceni opustit.
Nesmíme ale zapomenout ani na studenty, kteří se před 69 lety postavili proti nacistické okupaci Československa a krutě na to doplatili. Řada z nich byla zavražděna, další totálně nasazeni a vysoké školy byly uzavřeny. Nicméně přes represe se nemálo studentů aktivně zúčastnili protinacistického odboje. Děkujeme vám a nikdy nezapomeneme.
S úctou
Juraj Chmiel, velvyslanec