HISTÓRIA: Kulturní a spirituální bohatství aborigincú (3. č

HISTÓRIA: Kulturní a spirituální bohatství aborigincú (3. č KULTURNÍ A SPIRITUÁLNÍ BOHATSTVÍ ABORIGINCŮ  (3. část)

Didgeridoo a písně
        
Můj nejsilnější pocit z Austálie je záplava jasného světla...a oceán...a to všechno podtrhuje, nebo dekoruje aboriginská kultura, konkrétněmne uchvátila hudba na didgeridoo.Didgeridoo pro mne vyzpíváváAustrálii přesně tak, jak ji cítím a vnímám - její drsnou sílu, barevnédravé světlo, větry nad oceánem... Při tónech té hudby slyším pulzujícírytmus srdce země... Říká se, že Aboriginci jsou první obyvatelé nazeměkouli a  že jsou spojeni s duchem Země. Ta hudba tomu nasvědčuje.

Didgeridoo

“Dobře vyrobený nástroj, používaný Aboriginci po tisíce roků dosoučasnosti.” Je to zvuk přicházející od srdce. Je to zvuk přicházejícíze země. Je nástrojem duše. Při jeho zvucích stáváte se součástídidgeridoo. Je zvukem země matky.

Domorodá hudba sjednocuje vědomí s  neviditelnými právy a energetickýmivzory přírody. Domorodé umění je možná nejvíce přesně popisované jakometoda na získání vědomostí o  přírodě a jejího neviditelného snění.Příkladem je hra na didgeridoo. Didgeridoo, dlouhá dřevěná flétna, snadnejstarší hudební nástroj na zemi.

Je tradicí, že domorodec, který se nachází v přírodě intenzívně vnímázvuky zvířat, jako jsou mávání ptačích křídel, hlasy ptáků, nebovibrace země při dotecích zvířecích kopyt o zem. Domorodec také umínaslouchat zvukům větru, zvukům hromu, šelestivému zvuku stromů a zvukutekoucí vody. Esence všech těchto zvuků najdeme uvnitř hučícího zvukudidgeridoo. Pro domorodce pozorování přírody okamžitě navozuje stavempatie, který vede k napodobovacímu  výrazu.
 
10 didgeridoo faktů

  1. Snad nejstarší  hudební nástroj na světě.
  2. Dechový nástroj původně nalezený v oblasti Arnhem v severní
      Austrálii.
  3. Je vyrobený z kmene stromu tím, že termity vyžrali jeho    
      vnitřek.
  4. Je dlouhé průměrně 1,3 metry a vyčiští se tyčí, nebo žhavým
      uhlím.
  5. Byl používán jako doprovod k odříkávání a k písním.
  6. Na minimálním hracím prostoru produkuje zvučný zvuk s 
      komplexními rytmickými vzory.
  7. V jisté domorodé skupině na něj hráli muži ale ve většině  
      skupinách muži, ženy a děti.
  8. Jsou známy tradiční různé formy didgeridoo, které byly  
      nalezeny v centrální Austrálii kolem Alice Springs.
  9. Didgeridoo je zvuk Austrálie.
10. Země aboriginců promlouvala hlasem, kterým byl zvuk
      didgeridoo.

Songman

Songman byl velmi důležitou osobou. Byl to umělec, kterýprostřednictvím písně, které byl autorem, popisoval každodenníudálosti. Jeho rozsáhlý repertoár byl obohacený písněmi předchůdců.

Songman byl často žádan, aby hrál pro jiné skupiny, a byl odměnován zasvé služby. Hlas didgeridoo vedl jiné ve skupinovém zpěvu. Ve skupináchbyli také přítomni domorodci, kteří vedli tanec. Tanec a zpěv bylisoučástí ceremonií a často zahrnovali napodobování zvířat.
 
Tradiční domorodá hudba

Domorodé osoby ve většině Austrálie věří tomu, že na  začátkučasu, ve  snění, neexistovaly žádné viditelné orientační body. Svět byl.Jak čas šel, zvířata se vynořovala ze země a  vlastnila moc, žepostupem času svou zvířecí podobu měnila na podobu lidskou.Předchůdceklokana může nyní být popisován v písních  jako klokan. Protožeforma jeho esence života je věc důsledku. Tito originál rodový beingsvytvořili všechny rysy krajiny v oblasti ve které zemřeli.Prostřednictvím svých životů vytvořili pravidla chování pro všechnadalší pokolení.

Prostřednictvím svých životů na zemi tito opustili síly v půdě. Takévytvořili, a  učili  jiné mnoho písní včetně  vypravováníhistorie jejich vlastních životů. Vytvořili písně pro léčení zraněnýcha pro nemocné, pro utišení bolesti při ztrátě přátel, pro pomoc přizáplavách, nebo pomocí písně přiměli vítr, aby se vracel...

Vlastní písně byly důležitou  součástí  předurčení vprocesech  vzdělávání, než jedinec dospěl k dospělému stavu vespolečenství. Písně měly hluboký význam. Tyto písně hrané na didgeridoospojují minulost s přítomností a  budoucností, protože hráč v sobě nesejak minulost, tak propojení skrze píseň do budoucnosti, protože jesoučástí jednoho celku.

Didgeridoo, nástroj australských aboriginců se používá v tradičníchaboriginských písních, ale je také třeba zmínit se o tomto hudebnímnástoji i v jiném kontextu. Říká se, že didgeridoo vykonalo cestu “odarnhémské země po internet a zpátky”. Zvuku  didgeridoo využívá  v  západním světě populární hudba a new age hudba. A díkyvlně zájmu o tzv. “world music” je stále známějším hudebním nástrojem sširokou popularitou.

Didgeridoo hraje jednak velkou roli, jako nástroj nové vlny globálnípopularity. Ale také se vyvýjí (jako forma populární hudby) tradičníaboriginská hudba v arnhémské oblasti, kde je stále součástíkaždodenního kulturního vyjadřování. Aboriginské umění v celé šířisvého kontextu v je nyní bráno jako důležitá část multikulturnísoučasné umělecké scény v Austrálii.

Kromě diplomatických ceremonií didgeridoo také doprovází cykly písní,které se také zpívají a hrají při pohřebních rituálech. Západní a jižníjazykové skupiny používají pouze starší a tajnější, posvátnější stylpísní, který sestává z pouhého zpěvu doprovázeného ťukáním dvouposvátných bumerangů. Stejné písně používané v rozličných tradičníchkontextech, diplomatických a pohřebních, jsou dnes v Maningriděpoužívány i pro různé netradiční funkce v komunitě, např. otevření novébudovy a služby, maturitní slavnosti a v rámci tanečních festivalů ajiných kulturních událostí mimo Maningridu, jako jsou zvláštní výstavyv muzeích nebo uměleckých galeriích.

Aboriginci, žijící ve skalnatých oblastech, kde se nacházejí skalnímalby, říkají, že lidé se naučili hrát na didgeridoo  od duchů,kteří žili v tamních jeskyních. Tito duchové jsou známi jako mimih, prýbyli tak štíhlí, že se dostaly do jakkoliv úzké štěrbiny, a vysocí, skřehkými krky, které se snadno zlomily i ve vánku. Mimih prý jejichpředky naučili kromě hry na didgeridoo také lovu, přípravě jídla,zpěvům i tanci. Mnohé tamní kmeny říkají druhu svých tanců a písníprávě mimih.

Didgeridoo je patrně nejstarší známý hudební nástroj na světě. Hraje sena něj už více jak 40 000 let v rámci nejstarší lidské kultury -aboginců z Austrálie. Říká se, že je to dar Země, výrobek termitů,kteří si budují sítě svých cest skrz střed větve nebo kmeneeukalyptového stromu. Na didgeridoo se hraje v rámci rituálů, aby sevyvolalo spojení s předky a iniciovaly zákony času Snění, a aby seobnovila komunikace s přírodou. Základní tón  didgeridoo aalikvóty produkují vícevrstvý zvuk, plný harmonických tónů, zjevujícízákladní pravdu vesmíru.

Transformace didgeridoo na jeho cestě z arnhémské země ke globálnímusymbolu se neobešla bez nedorozumění, co se týče některých tradičníchvnímání role nástroje jako doprovodu písní. Didgeridoo  pro různéskupiny v  celém světě dnes znamená různé věci.  V záplavě novýchne-aboriginských stylů hry na didgeridoo tak styl hráčů z  arnhémskézemě získává nový smysl jakési ochranné značky kulturního ahistorického původu didgeridoo.

(Čerpáno z faktografických a domorodých materiálů v angličtině.)
Zdena Malinová Petrik

Kam dál?