Didžeridu nebo také yiraki je nejznámějším hudebním nástrojem jižní polokoule a jedním ze signifikatních znaků umění původních obyvatel Austrálie. Tento jednoduchý dechový nástroj, velikosti od jednoho do tří metrů, je vytvořen z duté stromové větve proděravělé termity. Bývá často pomalováván nebo zdoben tradičními znaky. Existují čtyři hlavní typy tvarů nástroje.
Prvním krokem ve výrobě didžeridu je výběr stromu napadeného termity. Tato surovina je totiž nejvhodnějším materiálem pro výrobu nástroje. Termiti se živí dření větví stromů ve směru od centra ven. Při tomto procesu zanechávají po sobě díry. Vybraná větev je poté máčena ve vodě a zbavena zbytků dřeva pomocí dřívka nebo uhlí. Kůra je sloupána a některé z děr jsou vyplněny včelím voskem. Nakonec je větev je zkrácena na délku od jednoho do tří metrů, aby byl dosáhnut správný zvuk budoucího nástroje. Na jeden z konců je nanesen včelí vosk, aby tak vznikl jemnější náustek.
A jak se na didžeridu hraje nebo spíše „duní“?
Hráč mumlá nebo fouká. Za stálého mnutí rtů pevně o sebe a používáním cirkulačního dýchaní je schopen vyloudit typický dunivý zvuk různých barev.
Nástroj byl tradičně používán skupinami v oblastech Kimberly a Severního teritoria při posvátných obřadních a jiných událostech. Prostřednictvím didžeridu tak mohli příslušníci kmenů odjakživa „zpívat“ své příběhy duchů z „Doby snů“, kdy lidé ještě mluvili se zvířaty, duchy, démony a přírodními živly, z doby, která pro některé Austrálce stále trvá.
-va-