KALEIDOSKOP: Tasmánsky cert
Tento vačnatec pod pravým botanickým jménem ďábel medvědovitý obývá dnes pouze území Tasmánie. Původně byl hojně rozšířen na celém kontinentu. Příchodem psa dinga mu ale vyvstala potravní konkurence, které nebyl schopen se přizpůsobit a na kontinentu vyhynul. Ačkoliv je ďábel medvědovitý aktivním nočním lovcem, nepohrdne mršinou. Dospělí jedinci loví zásadně na zemi, ale mláďata čile šplhají do korun stromů, kde v noci loví spící ptáky a jejich mláďata.
Tasmánský čert je velikosti zhruba malého psa s černým kožichem, který vydává děsivé skřeky a je nechvalně proslulý svou prchlivostí.
Ďábel má velice silné čelisti, kterými je schopen hravě rozdrtit i ty nejpevnější kosti skotu. Při hodování na svém úlovku či mršině ulehne k jejímu boku a začne ji ožírat ze strany na stranu. Vytržené kusy masa a překousnuté kosti polyká vcelku až do naprostého nasycení, přičemž vydává hlasité mlaskavé a chrochtavé zvuky. Nestačí-li vše spořádat, ulehne vedle mrtvého zvířete, případně si při nepřízni počasí vleze do jeho břišní dutiny a usne. Po probuzení opět žere, a dokud není vše snědeno, neopustí zdroj své potravy.
V minulém roce se objevily zprávy záhadné nemoci, která čerta postihuje. Jde pravděpodobně o jakýsi druh rakoviny, který zapříčinil snížení počtu zvířat na Tasmánii ze 150 tisíc kusů na polovinu za posledních deset let. Nádorové onemocnění, které čerty postihuje, se nejprve projevuje malými rankami a otoky kolem tlamy. Z nich se velmi rychle vyvinou rakovinné výrůstky po celé tlamě, které se šíří po těle. Po několika měsících nemocné zvíře hyne, často hlady.
Tasmánie se ve strachu o svého ďábla rozhodla financovat tříletý výzkum, který má šíření tohoto nádorovitému onemocnění zastavit. Měli by se do něj zapojit odborníci z celého světa. Chtějí tak zabránit vyhynutí dalšího z místních živočišných druhů. Tasmánie už v minulosti přišla o jiného vačnatce - vakovlka psohlavého a o tasmánského tygra, kterého lovci vyhubili začátkem 19. století.
-it, va-