PETR JANDA: "MUZIKA SKONČILA V SEDMDESÁTÝCH LETECH"

PETR JANDA:

Rozhovor s Petrem Jandou probíhal v jednom „kafíčku“ na Bondi Beach ve stejný den příletu do Sydney. Přiznal, že noc před odletem ještě koncertoval se skupinou Olympic na Slovensku.
Jaký je důvod vaší cesty do Austrálie?
V Austrálii jsem již potřetí. Původní záměr byla pouze dovolená s manželkou Alicí a dcerou Anežkou. Náš kamarád Petr Vítek mě však přemluvil k několika živým koncertům s kytarou pro krajany, ve kterých se mnou účinkují amatérští kytaristé. Hrajeme samozřejmě repertoár skupiny Olympic.
Prožil jste období vývoje rocku, v podstatě od jeho počátku do jeho současnosti. Dokáže vás ještě dnes něco v hudbě zaujmout?
Pro mě muzika skončila někdy v sedmdesátých letech. Přesněji v momentě, kdy se na turné v Japonsku nepohodli členové skupiny Deep Purple a rozpustili kapelu. Potom už se objevovaly pouze „záchvěvy“ vývoje muziky v Heavy Metalu a v Grunch stylu. A od té doby se nic velkého nepovedlo. Hudba se nástupem počítačů digitalizovala, rozrazila se na tisíce stylů, podstylů a podpodstylů. Nejsou žádné hlavní trendy. Muzika neví kam má jít, nemá cestu. Dělají se různé krkolomné fůze. Každé spojení netypických nástrojů se vítá. Myslím si, že už zde není žádná cesta dál a obávám se, že už ani nebude. Opravdový nástup Rock’n’Rollu, který začal v padesátých letech je dle mého názoru definitivně u konce. A veškeré věci, které k muzice patřily jako žebříčky a prodej desek digitalizací zanikly. Velké koncerty a předávání výročních cen jako např. Americká Grammy jsou odsouzeny v budoucnu také k zániku. Velkým problémem současné hudby je, že se jí zmocňují naprostí amatéři, kteří neumí vůbec hrát na žádný nástroj, ale umí pracovat s počítačem. Lidem se stalamuzika přístupnější za cenu horší kvality nahrávek (mp3). Bohužel nedokáží rozeznat, co je kvalitní, jak po zvukové stránce tak provedením. Pro seriózně hrajícího muzikanta, který denně cvičí na svůj nástroj je to demotivující. Podle mého názoru je tahle branže už v podstatě mrtvá. Proto jsem své sedmnáctileté dceři, která se chtěla zpíváním „prokousávat“ zakázal se o to pokoušet.
Poslouchal jste někdy australské interprety?
AC/DC a The Secrets. Miluji kapelu AC/DC. V Česku mají obrovské množství příznivců.
V tomto týdnu mají shodou okolností v Sydney tři vystoupení, které jsou součástí celosvětového Black Ice Tour. Koncertoval jste s Olympikem na Slovensku, před odletem do Austrálie. Stále koncertujete a skládáte?
Ano, koncertujeme. Je to tak 60 koncertů ročně. Baví mě to. Pořád na nás chodí hodně lidí. Máme nadgenerační publikum. Co se týká tvorby, když mě něco napadne zaznamenávám si to na telefon. V současnosti pracuji na muzikálu „Ať žije Rock’n’Roll“, který bude mít letos premiéru.

-tomh-

Kam dál?