VYPLATÍ SE ZALETĚT SI LÉČIT ZUBY DOMÚ?
Každý student přijíždějící do Austrálie studovat, je povinen mít studentské zdravotní pojištění, které však nezahrnuje oči a zuby. Návštěva u očního a zubního lékaře se může následně pěkně prodražit. O tom, že to nemusí být vždy tak úplně pravda, jak postupovat v případě akutních problémů se zuby a o spoustě dalších zajímavých věcech ze zubařského prostředí si budeme povídat s Australanem, původem ze Slovenska, dentistou Dr. Andrew Gorogem.
Před odletem do Austrálie si asi skoro každý preventivně „obejde“ všechny své lékaře včetně stomatologa a využije tak zdravotního pojištění doma, které mu pokryje více zdravotních úkonů. Když se pak v Austrálii „ozvou“ zuby mají někteří z nás tendenci „počkat“ s tím až na svého zubaře doma. Důvodem nemusí být jen otázka finanční, ale i třeba jazyková bariéra nebo pouze důvěra ve svého zubaře. Kolik zaplatíme, když už jsme nuceni zubaře v Austrálii navštívit?
Povinná studentská pojistka studentů ze zahraničí (Overseas Student Health Insurance – OSHC) opravdu žádné zákroky u zubaře v Austrálii nepokryje. Nejen u zdravotních pojišťoven, ale i například u bank si lze zřídit „Extra cover“ na zuby, oči a bývá zahrnuta i fyzioterapie. U těchto druhů pokrytí je hned několik omezení, jednak kryjí jen část úkonů a dále jsou zde čekací lhůty od založení pojistky. Na základní zákroky jsou to tři měsíce, na ty náročnější se pak musí čekat půl roku až rok. Další variantou, která může krýt náklady u zubaře v případě akutních zákroků je cestovní pojištění uzavřené doma.
Vím, že studentský život v Austrálii není snadný, proto v naší ordinaci dáváme českým a slovenským studentům slevu 20-40% z běžných australských cen. Základní ceny si můžete porovnat v tabulce na konci rozhovoru. Student se tak nemusí bát, že by ho návštěva u zubaře zruinovala nebo že by se mu vyplatilo odletět domů si nechat opravit zuby. Vždy se dá domluvit. Pokud by se například jednalo o porcelánovou korunku, která vyjde pacienta doma levněji, lze na krátkou dobu problémové místo zafixovat provizorní výplní.
Jaké jsou čekací lhůty do vaší ordinace?
Čekací lhůty jsou několik dní. V akutních případech tentýž den nebo nejpozději do druhého dne.
Co by jste doporučil v případě akutní bolesti zubů, která nás potká o víkendu?
V Sydney samozřejmě funguje zubní pohotovost i o víkendu. Návštěva pohotovosti vás však vyjde nejméně na 500 dolarů, což je hodně. Doporučuji si vzít ibuprofen a v pondělí ráno si domluvit urgentní návštěvu v ordinaci. Ibuprofen působí 6-8 hodin, což vám dovolí se v noci vyspat. Pozor však, pokud máte astma, ibuprofen nesmíte.
Jaká je dle vašeho názoru kvalita zubní péče v České a Slovenské republice?
Do naší ordinace chodí 5-10 Čechů a Slováků týdně. Kvalita je různá. Bohužel v mnoha případech to na mě dělá dojem rychle odvedené práce, jejíž výsledek dlouho nevydrží. Hojně se využívá ještě amalgám, bílé plomby bývají nekvalitní. Není vyjímkou půl výplně v kanálcích, kde zůstává ještě infekce.
Zmínil jste amalgámové plomby. U nás mají spoustu odpůrců, kteří upozorňují kromě estetické stránky na zdravotní rizika, a také mnoho těch, co je obhajují. Ti pro změnu vyzdvihují cenu, nenáročnost zavedení a pevnost oproti bílým plombám.
U bílých plomb je třeba mít kvalitní materiál. Pokud se používá levný materiál, který bývá i za pětinu ceny toho kvalitního, lze očekávat potíže díky křehkosti materiálu. Používám německé a americké materiály a nemám žádné problémy, co se týká křehkosti. Bílý materiál se chemicky nalepí na zub, nevznikají žádné škvíry. Bílé plomby jsou časově a technicky náročnější na aplikaci. Vyžadují absolutní sucho, zatímco amalgám se může nasadit pod vodou a na zubu se udrží. Pro amalgám se musí udělat větší díra do zubu a mohou se pod něj slinou přes škvíru dostat bakterie a vzniknout tak následně kaz. Po čase také zabarvuje zub. Rtuť se z amalgámu uvolňuje pouze když plomba dobře nesedí a rozpadá se. V tomto případě je ale nutné plombu vyměnit.
V Austrálii nedělají pojišťovny rozdíl v úhradě amalgámu a bílých plomb. Kolega z vedlejší ordinace jej ještě používá, stejně tak mnoho dalších stomatologů zde. Já už amalgám několik let nepoužívám vůbec. Přesvědčilo mě o tom množství rentgenových snímků, které jsem ve své praxi viděl. Pod bílou plombou nebývá nikdy kaz, zatímco pod amalgámem někdy ano.
S jakými výplněmi se ještě setkáváte ve své praxi?
Zajímavé bylo, když jsem se poprvé snažil neúspěšně vrtačkou vybrat výplň pacientovi z Japonska. Na první pohled vypadala jako amalgámová, ale byla to tvrdá stříbrná inlay, kterou v Japonsku pojišťovny asi hradí, protože se tam stříbro ve stomatologii často používá. Jinak je hlavně u balkánských a arabských států stále hodně populární zlato.
Jak si stojí se stavem chrupu naši pacienti v porovnání s těmi australskými?
Na kvalitu chrupu má vliv výživa, zubní hygiena a fluor. V Austrálii je voda fluorovaná již skoro čtyřicet let. Jsou vidět rozdíly, u starších lidí je plomb více, naopak mnoho mladých sydneyanů nebude mít kazy už nikdy. U Čechů a Slováků jsou vidět rozdíly z pohledu odkud pochází. Ti co pochází z měst, kde je voda běžně fluorovaná mají lepší chrup než studenti, kteří vyrůstali v domech s vlastní studnou a vodou bez fluoru. Podobné rozdíly jsou bohužel rozeznatelné i z pohledu kvality zubní péče. Považuji za nutné zmínit paradentózu. Ta se začíná projevovat krvácením z dásní a zubním kamenem. Pokud se tohle podchytne včas, lze jí předejít. Pokud se s prvními příznaky nic nedělá, po deseti, patnácti letech už se léčit nedá. Existuje teorie, že je paradentóza dědičná, což není pravda. Dědičná může být kazivost zubů, paradentóza ne. Je to pouze záležitost ústní hygieny.
Co by jste závěrem poradil čtenářům Heraldu?
Nezapomínat na ústní hygienu ani v Austrálii. Používat zubní kartáček a dentální nit. Pokud začnou problémy, nečekat a jít na kontrolu. Jinak se začnou prohlubovat a bude to horší a dražší.
Adresa:
Dr. Andrew Gorog
Level 3, Suite 301,
491 Kent Street. Sydney
ph. 92640222,
ordinační hodiny: Po-Pa 8:00-17:00hod
- tomh -