Zavedla bych povinný studijně-pracovní pobyt v Austrálii pro všechny, říká Denisa.

Zavedla bych povinný studijně-pracovní pobyt v Austrálii pro všechny, říká Denisa.

Denisa se vydala do Austrálie studovat angličtinu a fitness. Život v cizině by po ukončení studia zavedla jako povinnost.




Proč ses rozhodla vycestovat do Austrálie, co bylo prvotním impulsem?

Austrálie pro mě vždycky byl takový nesplnitelný sen, který se najednou povedlo splnit. Impulzem byla touha poznat tohle místo na vlastní kůži, které předcházela také zkušenost z Nového Zélandu a do jisté míry tomu taky napomohl rozchod. 

 

Jela jsi do Austrálie za někým, nebo zkrátka na vlastní pěst?

Jela jsem na vlastní pěst - možná jsem se toho dřív bála, ale na Zélandu jsem zjistila, že jsou lidi všude stejní, ne-li lepší takže tenhle strach opadl.

Co tě na Austrálii nejvíc překvapilo?

Rozhodně ceny jízdného. A taky to, jak je to tu podobné Novému Zélandu - od zdejší architektury po zvuk na semaforech. Ale to se asi dá čekat, když jsou to nejbližší sousedé. No a pak mě občas překvapuje optimističnost lidí tady - já třeba takhle stojím na zastávce a supím, že nejel autobus, zatímco ostatní se začnou spolu bavit a říkají, jak je hezký den. Je fajn, že je tu tak pozitivní nálada - možná to je způsobené tou nepřebernou spoustou slunečných dní.

Co pro tebe po příletu do Austrálie bylo nejtěžší?

Dostat se do toho života tady, zvyknout si na samotu - občas je člověk hodně sám. Po sedmi měsících tu stále nemám vlastní pořádnou partu, ale už jsem si na to zvykla, mám pár známých a kamarádů, takže se snažím a věřím, že si jednou takovou partu najdu.

Jak ses na začátku popasovala s angličtinou?

Před příletem sem jsem už byla rok na Novém Zélandu, takže jsem trošku anglicky uměla. Dala jsem si tady dvouměsíční kurz na škole ELSIS, bylo to skvělé, ale rozhodně bych doporučila alespoň tři měsíce, protože se mi v tom spíš trošku udělal zmatek. Učí se podle učebnice a rozhodně by bylo fajn, kdybych ji stihla projet celou. Zároveň je to tempo ale dost rychlé a je třeba se tomu věnovat i doma po škole.


 Splnilo studium tvá očekávání? Dal ti studijní pobyt víc než jen lepší angličtinu?

Osobně mi studium fitness přijde náročné - člověk se anglicky musí naučit svaly, kosti, pohyby. Občas je to opravdu obtížné. Nejsem do toho tolik zapálená, takže zvažuju přestup. Rozhodně jsem ale díky tomu poznala nové kamarády. No a primárně tu můžu žít. Je to pro mě něco za něco. Studium je pro mě trošku bolestivá nutnost.

Jak se ti podařilo pokrýt prvotní náklady (kdo ti pomáhal, měla jsi našetřeno, musela sis vzít půjčku)?

Měla jsem našetřené peníze. Pracovala jsem předtím na Novém Zélandu a pak jsem ještě byla rok a půl v Čechách, takže jsem si vydělala. 

Jak dlouho ti trvalo práci sehnat a co to bylo?

Chtěla jsem pracovat někde na Coogee, kde jsem se také ubytovala, takže jsem během prvního týdne roznesla životopisy po okolních podnicích. Ani jsem práci nepotřebovala, měla jsem nějaké úspory. Každopádně, druhý týden už jsem pracovala, když se mi ozvali z jedné rodinné restaurace. Je to tam moc fajn, většina lidí jsou Italové, takže se do toho učím italštinu (smích). Jsou tam ale i další národnosti. Máme zadarmo jídlo, pití, na konci dne dostáváme poměrně dobrá dýška a kolektiv je úžasný. Skoro mě až mrzí, že budu končit a odcházet do jiné práce. 

Co se ti při hledání práce nejvíc osvědčilo?

Jít a zeptat se. Vnutit se. To je prostě potřeba. Já jsem takhle sehnala práci i off season (mimo sezonu), což bylo fakt štěstí. Tady se práce musí hledat takhle, rozeslala jsem přes 50 životopisů mailem a vše proběhlo skoro bez reakce, tohle je prostě lepší. Dojít tam, dát jim životopis a čekat. Nebo to třeba hned zkusit. Liší se to případ od případu, rozhodně na sebe ale musíte upozornit. Takových, jako jsem já, je tu spousta. Věděla jsem, že se musím snažit.

Podařilo se ti sehnat práci ve svém oboru nebo v tom, co tě opravdu baví a naplňuje?

Práce mě baví, ale rozhodně to není něco, co bych chtěla dělat celý život - také proto budu pozici měnit - ale bylo to skvělé. Moc jsem si to užila a ráda na to budu vzpomínat. Vadí mi ale, že nemám víkendy a večery, kdy bych se mohla seznamovat a socializovat. Potřebuju změnu spíš z tohoto důvodu.

Dá se s prací při studiu v pohodě vyžít?

Neřekla bych, že v pohodě. 20 hodin týdně je málo, je potřeba dělat o víkendech a pracovat víc o prázdninách. Záleží ale taky na pozici - minimální mzda 20 AUD je prostě málo. Takže záleží, co kdo najde a jak se v tom realizuje. Rozhodně to ale nějak jde a stojí to za to.

Jak jsi sháněla ubytování? Bylo to složité?

Vtipně mi nabídl bydlení můj bývalý spolužák ze základní školy. Nechtěla jsem bydlet s Čechem, ale když to takhle hezky vyšlo (zrovna mu odcházela spolubydlící), neváhala jsem a vzala to. Jsem tedy v Coogee a miluju to tam. Moc nemám ráda centrum Sydney, takže jsem tu šťastná. 

Jaká místa jsi navštívila, co se ti nejvíc líbilo? Kam se chystáš?

Hodně se mi líbil Gold Coast, je to takové Miami - dlouhá pláž s vysokými budovami. To mám moc ráda. Chystám se na Uluru, tam se moc těším a ráda bych jednou projela celou Austrálii.


Užíváš si také léto, pláž a moře? Jak?

Bydlím kousek od moře, miluju Coogee to Bondi Coastal Walk. Teď momentálně je tu „zima“ ale je to spíš jako naše české jaro, takže si tady opravdu užívám každý den. 

Cítila ses někdy homesick? Po jaké době? Chtěla jsi někdy život v Austrálii vzdát? Co tě drželo nad vodou?

Ze začátku mi bylo smutno, člověk je občas hodně sám. Rozhodně jsem ale nikdy nic vzdávat nechtěla. Ani by mě nenapadlo odjet zpět domů. Austrálie je skvělá a naopak bych tu ráda zůstala. Ale samozřejmě se mi hodně stýská po rodině a po nejbližších přátelích, ale to k tomu patří, je to něco za něco.


Jsi spokojená se službami a pomocí G8M8 v Česku i v Austrálii?

Je super, že agentura takhle funguje. Když něco potřebuju vyřešit nebo zjistit, zajdu do kanceláře nebo napíšu. Je to fajn a jsem za to ráda.

Doporučila bys studijně-pracovní pobyt v Austrálii i ostatním? Proč? 

Určitě ano! Já bych udělala povinný studijně-pracovní pobyt pro všechny po ukončení studií. Hlavně, aby si každý vyzkoušel žít v jiné zemi, naučil se jazyk a osamostatnil se. Nevezme ti to nic, ale dá strašně moc!


Kam dál?